Richard Hammond o kamioňácích

Respektuju řidiče kamionů. Je to obtížná práce. Najezdí milióny kilometrů, jejich stroje jsou pomalé a oni musí být velmi opatrní, jelikož převážejí věci, nezbytné pro běžný život nás ostatních. Vím to. Opravdu to vím, a proto, když se za nějakým zaseknu při své cestě po A40tce, mám na paměti, že převážejí věci, které já a moje rodina potřebujeme. Nebo častěji nepotřebujeme, má žena je však objednala z internetu a očekává, že ji budou do druhého dne doručeny, aby je mohla vybalit a potom zabalit k odeslání zpět, jelikož mají špatnou velikost, barvu nebo styl. Nakonec je nechá u dveří, kde budou ležet navždy, protože, buďme upřímní, kdo dnes ještě chodí na poštu?

Kamioňáci mají důležitou práci. Poskytují nezbytnou službu společnosti a já je za to respektuji. Jako cyklista se také rád domnívám, že s nimi mám jakýsi speciální vztah. Jakožto největší věc na silnici je vidět, že se chovají k té nejmenší věci na ní s velkými ohledy.

A když jedu na kole a vidím, že houstne doprava, je to vždy řidič dodávky, který mě zpozoruje a uhýbá jako první nebo dělá co může, aby mi vypomohl. Jako když hroch posune své velké hýždě, aby nechal projít malou myšku. Je to od nich opravdu milé. Ale na silnicích se děje i něco opravdu zlého a mě moc mrzí, že musím říct, že je to jen a jen chybou těchto, cyklisty chránicích, nezbytnou službu poskytujících řidičů.

Tento týden jsem dvakrát neměl jinou možnost, než použít dálnici. A dvakrát jsem se dostal do kolony, formující se v místě, kde se dva pruhy spojovaly do jednoho, kvůli práci na silnici - která se však samozřejmě zrovna nekonala. Kdyby se alespoň kolona tvořila v místě spojení pruhů. Ona však začínala už kilometr před ním, kvůli dodávce roztažené přes oba dva pruhy.

Řidič řečené dodávky umístil vůz do cesty automobilům v pravém pruhu, takže nemohli použít zbývající kilometr funkční vozovky a musí se zipovat dříve – kdyby je tedy řidiči za náklaďakem, kteří se k této dětinské šikaně přidali, nechali.

Věřím, že to řidiči náklaďáků dělají proto, že mají vrozený stejný sklon k vzteku jako ti pitomci, kteří se ihned, jak uvidí ceduli oznamující, že za 20km proběhne sloučení pruhů, zařadí do toho zbývajícího. Pak jsou rozezlení na každého, kdo klidně pokračuje ve svém pruhu až k místu spojování, kde je už nutno se začít zipovat.

Je zbytečné říkat, že jsou to hloupé msty, které jen vedou k prodlužování dopravní zácpy a riskují prodloužení až na křižovatky nebo kruhové objezdy. Způsobuje to větší těžkosti a zmatek než pracovníci na silnicích – nebo spíš v buňkách – a bez jakékoliv asistence.

Pár věcí mě na tomhle zvyku zaráží. Zaprvé. Kdo sakra zvolil tyhle řidiče strážci pravého pruhu? Být vlastníkem tílka a extra velké lahve coca-coly vám tohle právo nedává. Řidič kamiónu stojí mezi dvěma pruhy, představuje si, že je soudce Dredd a prosazuje to, co minulý týden na začátku M50tky mylně pochopil jako obhajování zákona. I když prodlužuje konec zácpy až na křižovatku za sebou. Odtud se může zácpa prodloužit až na M5 a hrozí těžkosti v západní Anglii a celém Walesu.

A zadruhé, pokud chtějí řidiči kamionů dohlížet na dodržování pravidel, proč se zaměřují zrovna na tohle? Proč nejdou kontrolovat, zda lidé správně třídí odpadky? Nebo proč nestráví den volna v parku, dohlížením na to, aby lidi neodhazovali odpadky? Taky by mohli jít a pomoct silničářům uklidit nastrouhané pneumatiky náklaďáků a posbírat kousky rozbitého skla z těch pár úseků dálnice, kde neprobíhá údržba vozovky. Namísto toho se kamioňáci rozhodnou, že je jejich povinností blokovat pravý pruh a chránit tak kohokoliv před tím aby se včas dostali do práce, domů anebo do školy.

Dopředu teď vede jen jedna cesta. Pokud se do dvou týdnů od zveřejnění tohoto článku nic nezmění, navrhuji zahájit stávku. Stávky řidičů kamiónů mají devastující účinky. Přináší nevýslovné nepohodlí a mizérii, ve jménu vyslyšení jejich stížností. No dobře, na stávku mají právo.

My ovšem taky. Představte si, jaký účinek by měl náš bojkot řidičů kamiónů. Odmítnul bych jíst, nosit, sedět na, koukat se nebo jakkoliv jinak konzumovat cokoliv, co bylo kamkoliv dopraveno dodávkou, dokud neustane tento jejich zlozvyk. Bylo by to ošidné. Pravděpodobně bych umřel hlady a má manželka by hrozně naříkala nad nedostatkem náčiní pro koně a dětského oblečení, ale mělo by to fungovat. Nakonec bychom je měli zlomit.

Článek přeložen z oficiálního webu Top Gearu, http://www.topgear.com/uk/richard-hammond/richard-on-truckers-2013-08-12