První jízda Alfou Giulietta QV
Quadrifoglio Verde. Žádná sýrová pizza, ale úderník mezi hot hatch.
Co je tahle neprůbojně pojmenovaná věc?
Giulietta je obdobou Golfu GTI od Alfy Romeo. Hot hatch s odznakem odkazujícím na kulturní dědictví. Pro rok 2014 bylo auto vylepšeno o nový, na míru vyrobený motor a pár změn interiéru, jako volant ve tvaru člunu nebo pohodlnější sedačky. To vše s cenou začínající někde na 950 000Kč.
Ale co to jméno?
To se nezdá jen těm, kteří nepocházejí ze země těstovin a pizzy. Quadrifoglio Verde tam totiž znamená čtyřlístek, a od nynějška budou všechny hot hatch Alfy známy pod tímto přízviskem. Což je z hlediska tradic jistě krásné, ale do našeho jazyka to vnáší značný zmatek.
Molto Bene. Co ještě nového?
Začněme třeba motorem. Jde o stejnou 1750ku s turbem, jako v překrásné 4C, s 237 koňmi, který je příjemně poslušný, protože 80 procent točivého momentu je dostupných již při 1800 otáčkách. Je to velmi dobře reagující prcek, alespoň tedy na poměry turba, a z nuly na sto se dostanete za 6 sekund. To hlavně díky kontrole odpichu na dvouspojkové převodovce (jenž je k dispozici pouze manuální). Všechna čísla jsou vskutku hodna respektu.
Ale abych byl zcela upřímný, tak největší změna se neudála stran čísel, ale duše. Ano, ano – my víme. Opětovné omývání klasických Alfa klišé jako vášeň či elegance. Ale uznejme Italům zásluhy tam, kde jsou nepopiratelné, jelikož navzdory tomu, že jde o turbo, tak Giulietta QV (už jsem vzdal psaní celého jména) přinejmenším oplývá nádherným zvukem.
Technici Alfy zřejmě strávili hodiny odposloucháváním harmonického zvuku modelů z šedesátých let, aby jej dokázali skutečně věrně napodobit. Samozřejmě nikdy nedosáhnou úplné shody, ale dostali se již opravdu blízko. Pobrukování výfuku dodává autu jistý charakter a při změně převodu se z motoru ozve příjemné zahučení. Krásná připomínka toho, že sedíte v autě typu hot hatch.
A jaká je jízda? Jde hodně poznat, že sedím v Hot hatch?
Naneštěstí nijak zvlášť. Ale je to vyváženo tím, jak šikovně balancuje QV na tenké hranici mezi rychlou a přitom stále pohodlnou jízdou. Kontrola povrchu je dobrá, tlumiče se zdají být v pořádku, alespoň na italských silnicích, kde jsme je testovali. A přední kola nehrabou ani při jízdě na zamrzlém jezeře - velice pohodlné auto pro trávení delšího času.
To ale není tak zajímavé. Nastavení podvozku bohužel není tak kvalitní, jak by mohlo být. Tudíž skrze sedačky ani volant moc toho správného požitku z řízení nevymáčknete. Vše je velmi přesné. Bohužel se však nedočkáte žádné odměny, když autem zkusíte trochu „zaškubat“. Je to dobré auto, když jej řídíte tak na 70 procent, ale nemá žádný skrytý potenciál pro blbnutí. Jakmile se rozjedete, můžete už jen udržovat tempo. Stejně nudná je i převodovka, která jakoby se při špatném řazení nechtěla obtěžovat skřípáním o zuby.
Všechno je tak nějak…. Normální
Měl bych se tedy obtěžovat?
Jako vždy u Alfy jde o ošemetnou volbu. I když tady ne tak moc, jelikož se stále jedná o velmi přitažlivé auto, které má navíc po bocích čtyřlístek, což ocení každý s nadšením pro historii.
Avšak VW má v cenové relaci Alfy pár úžasných aut, jako Seat Leon Cupra nebo Golf GTI – a Giulietta rozhodně není tak dvoj účelná jako ony. A to je škoda, protože je to auto, které bychom rádi měli raději.
Článek přeložen z oficiálního webu Top Gearu, http://www.topgear.com/uk/car-news/Alfa-Romeo-Giulietta-Quadrifoglio-Verde-2014-06-11
