První auto Jeremyho dcery

Cca 35 milionů vozidel jezdí po silnicích šílenou rychlostí kolem domů, škol, domovů důchodců a hospod po zavírací době. Ale přesto je ročně pouze 3000 lidí usmrceno při dopravních nehodách. To je pozoruhodně nízké číslo, na které bychom měli být všichni pyšní.

V minulosti jsem často tento názor vyjádřil. A pokaždé to vyvolalo reakci od někoho, jehož syn leží na pitevním stole, protože nějaký pomatený starý blázen si doma zapomene brýle, sedne do Nissana Micry a našije to do školního autobusu.

Já vím, že statisticky byla jeho smrt nevyhnutelná. Ale nemůžete říct, o někom, kdo tak pospíchá se někam dostat, že chce zemřít taky. Nemůžete najít žádný rozumný argument pro někoho, kdo trpí žalem. Toho, kdo nemůže zastavit pláč.

Chtějí snížit rychlostní limity a stanovit přísnější testy pro seniory, vyšší retardéry a přísnější tresty za nedodržení rychlosti. Kdybych na tom byl jako oni, tak bych se tak choval taky.

Nedávno jsem si to uvědomil, když má dcera dosáhla 17 let, udělala si řidičák a může řídit auto. Ale které auto je pro ni vhodné? Tímto tématem jsme se zabývali v minulosti v 13-cté řadě Top Gear a samozřejmě jsme byli zcela racionální. No, racionální s trochou nerozvážnosti. Ale když je to vaše dcera, která se chystá ve víru slepého šílenství prorazit obličejem přední světla, tak si musíte sednout do papírů a udělat si pořádný výzkum. Styl? Rychlost? Hodnota? Ovladatelnost? Všechny věci, které měly nějaký smysl, náhle žádný nemají. Vše o co jsem se zajímal, byla bezpečnost. Chtěl jsem auto s alespoň dvěma tisíci airbagy. Chtěl jsem skákací hrad se stěrači.

Jak možná mnozí víte, FIA provozuje nezávislý bezpečnostní program s názvem NCAP, který testuje každý nový automobil a dává jim hodnocení v počtu hvězdiček. Teoreticky by to mělo být úžasně užitečné, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože k získání pěti hvězdiček není složitá cesta. Výrobci dnes totiž vyrábějí auta k dosažení skvělých výsledků v určitých testech. Vůz je navržený tak, aby bez deformací vydržel při bočním nárazu v úhlu 90°, avšak pokud je boční náraz v úhlu 72°, tak neexistuje žádný způsob zjistit, jak dopadne.

Jako výsledek této nejistoty jsem se rozhodl pro velmi jednoduchý plán. Čím více kovu, tím lépe. Chtěl jsem, aby má dcera měla něco zcela obrovského. Obrovské Volvo, tak velké, že celá souprava používá pro pohyb raketoplány. Chtěl jsem Lincolnshire na kolečkách. S nárazníky jako spodními rty rozmazleného dítěte. Naneštěstí potřebujete velký výkon motoru, aby něco takového mohlo jet, a zde narážíme na pojišťovny.

Mine řekl, že by mohl být skutečný zájem o poskytování ochrany pouze v případě, že by motor byl malý jako krabička zápalek. A to samozřejmě znamená malé auto.

Takže, buďme k sobě upřímní. Muž v obleku, pravděpodobně v Norwichi nebo Frankfurtu by řekl, že má dcera, ta nejdůležitější věc v mém životě, musí cestovat bez zkušeností v autě, které má bezpečnostní ochranu nákupní tašky. Strávil jsem nějakou tu chvilku přemýšlením, jaký zvuk vydá, když mu chrstnu koktejl do tváře.

A když jsem se vrátil zpět ke své práci. Přemýšlel jsem, jaká malá auta by mohla být vhodná pro mou dceru. Mini? Celkem ano, překvapivě není ve výsledku tak malé a dokonce základní model potřebuje 1,4l motor. Ale to by bylo příliš veliké pro našeho kamaráda v Norwichi nebo Frankfurtu.

Je to naprosto samý problém jako s malým dítětem. Alfa Romeo, Honda Jazz a také Fiat 500. S motorem TwinAir je auto, které se mi líbí, obrovské a jeho motor je dostatečně malý k udržení určitých skupinek lidí šťastných. Ale je zde problém. Můžete mít fiat 500. Můžete koupit jeden pro vaše dítě a vašemu dítěti se bude velmi líbit. Ale je to mé dítě, o kom se tu bavíme a je mi to líto, ale je prostě příliš malé.

Přemýšlejte nad tím takhle. Jestli vás požádám, abyste najeli do pouliční lampy v 80km/h, vybrali byste si udělat takovou vyjížďku v Mitsubishi Warior Pickup nebo ve Fiatu 500?

Je zde také podobný problém s Toyotou iQ a s francouzskými mini auty, jejichž jména mě ani nenapadne vyhledat. Všechny jsou skvělá, když jste zkušený řidič, ale nejsou moc dobrá, když jste nervózní a zmatený, to pak s velkou pravděpodobností nabouráte.

Nakonec po velkém množství výzkumu, jsem skončil u Fordu Fiesty s motorem o objemu 1,2l. Je větší než většina jeho rivalů. A na čemž moc nezáleží má i lepší vzhled, ale nevypadá tak dobře jako to nové.

Má dcera, jako mnoho puberťáků, není tak zoufale zaujatá auty, ale má slabost pro kamarádův Shelby Mustang. Takže jsem jí sehnal Fiestu v bílé barvě a nechal jsem nalepit dva modré pruhy. Auto vypadalo naprosto směšně. Je jako koala v kostýmu Supermana. Štěně s boxerskými rukavicemi.

Ve skutečnosti vypadá jako albínský bizon na jednokolce. Tak jsem hledal 17 palcová kola, v bílé barvě, aby ladily se zbytkem auta. Přidal jsem i denní svícení z novějšího modelu, střešní spoiler, boční prahové nástavce a vzduchové sání do kapoty. A konečný výsledek, i když to říkám já, je absolutně brilantní. Skvěle zapadne v Essexu díky bílým botám na podpatku, ale co je na tom špatného, když je vám 17? Nic.

Vypadá skvěle i uvnitř, protože na prazích je červený podsvícený nápis Fiesta. A ve zpětném zrcátku je displej satelitní navigace. Ale zdaleka ta nejlepší věc na tomto autě je to, že je úžasně pomalé. V závodě z 0 do 100 bude poraženo geologickými pohyby. A s plynem na podlaze při zařazené pětce v 80km/h se nestane naprosto nic.

To mě děla naprosto šťastného.

Podle papírů má motor jen 60koňských sil. Ale my tady nehovoříme o hřebci, podle nich je to 60 shetlandských poníků. To znamená, že předjíždění čehokoli je zcela nemožné. Takže moje dcera bude nucena jet zhruba stejně rychle jako nejpomalejší věc na silnici. A to bude James May. Protože většinu času stojí, když někoho blokuje v místě, kde se právě otáčí nebo je ztracen a hledá v mapě, takže šance mít nehodu jsou výrazně sníženy.

Ford Fiesta s motorem 1,2l, to je můj návrh jako ideální vůz pro Vaše dítě. A je důležité, abyste tomu věnovali pozornost, protože je to vaše dítě o kom tu mluvíme. A co je důležitější než to?