Proč nebudeme v příštích dvaceti letech jezdit auty na naftu?

Již v současné době ubývá naftových aut na českém trhu a v nebližších letech má jejich prodej klesnout až na jednu pětinu, a to hlavně z důvodu zpřísňování emisních norem od roku 2021, kdy se budou výrobci muset vejít do 95 g emisí CO2/km. Pokud tento závazek nedodrží, mohou dostat neuvěřitelně vysoké pokuty.

Spousta menších aut se tak vyrábí s motorem na benzin, nebo dokonce ve verzi elektromobilu. K omezování se přidala i některá města, kdy třeba v našem hlavním městě, Praze, se mají zavádět takzvané nízkoemisní zóny, kam by byl zakázán vjezd starším dieselovým vozidlům. V Německu pak přibývá zákazů vjezdu těchto aut do měst. Je opravdu tato panika na místě? Pevně věřím, že svého zákazníka si najde každé auto, ale v současné době jsou populární hlavně elektromobily, na jejichž vývoj se nyní soustředí skoro všechen automobilový průmysl, jelikož se očekává růst akcií a prodeje v příštích několika letech.

Přitom ohulit ten starý nafťák je vášní jak malých, tak velkých kluků už po desítky let. Na druhou stranu i vývoj benzinových motorů je natolik pokročilý, že předčí naftové motory na jejich vlastním poli působnosti.

Hodně evropských zemí dokonce poskytuje dofinancování na koupi elektromobilu. V Polsku se takový doplatek pohybuje až do výše 30 % z ceny automobilu. U takového Škoda CITIGOe byste se z 425 140 Kč dostali na 297 598 Kč, a to už trochu rozdíl je. V Norsku jsou ještě většími nadšenci pro elektromobily, jelikož těží a prodávají ropu jen proto, aby na svůj trh mohli nakoupit co nejvíce hybridů a zbavit tak svou část země všech emisí ze spalovacích motorů. Jak jistě víte, tak ropa patří k neobnovitelným zdrojům a v optimistické verzi dojde k jejímu vyčerpání během příštích šedesáti let.

Ropa je totiž všude kolem nás a nepoužívá se pouze pro pohon automobilů, ale i pro jeho výrobu jako celek a nejen to, tvoří základ mnoha výrobků, které denně používáme. Pesimistická verze hovoří o třiceti až čtyřiceti letech a i to může být hlavním důvodem pro to, že za dvacet let naši naftoví miláčci nebudou mít na co jezdit, protože nebude co tankovat.

I když jsou elektrická auta kritizována víc než dvacet let z důvodu jejich vysoké ceny a špatnému výkonu oproti automobilům jezdícím na paliva z podzemních nádrží, tak zájem o ně bude růst z jednoho prostého důvodu: lidé si začnou uvědomovat jejich ne(dopad) na environmentální prostředí a veřejné zdraví. Jedná se totiž o auta budoucnosti, jež nebudou produkovat odpad v podobě toxických výparů a tím nebudou přispívat ke globálnímu oteplování a znečištěnému ovzduší, tedy pokud budete čerpat energii ze stoprocentně obnovitelných zdrojů.

Elektromobily jsou otázkou blízké budoucnosti, protože v současné době nejsme odsun vozů s klasickým spalovacím motorem připraveni. Nedisponujeme dostačujícím množstvím dobíjecích míst, ani si nedokážeme představit dobíjení auta přes noc, i když to paradoxně děláme s telefonem každý den. Konkrétně popsal jednu zapeklitou situaci Ivan Indráček: „A pokud se na sídlišti nějaká dobíječka brzy objeví, zřejmě si budete muset natáhnout budík na hodinu po půlnoci, abyste přeparkovali a pustili k nabíječce dalšího souseda.“

Abychom předešli takové situaci, bude potřeba rozšířit nabíjecí infrastrukturu, aby dostupnost nabíjecích stanic byla pro všechny a nejlépe, aby takové zásuvky byly u každého parkovacího místa. Což je velmi finančně a logisticky náročné, takže máme ještě na čem pracovat.

Koneckonců zlatá éra naftových motorů je nejspíš u konce. Všechno to odstartoval skandál Volkswagenu, na který si jistě vzpomínáte. Pak Evropská unie začala utahovat pravidla a automobilky tak začaly měnit své dlouhodobé plány. V současné době máme více než třináct světových značek, které veřejně skončily s výrobou dieselových motorů. Mezi tyto značky se řadí třeba Alfa Romeo, Fiat, Jeep, Porsche, Maserati, nebo třeba Volvo. Kdo bude další?