Jeremy Clarkson o Maserati Quattroporte
Další den. Stále to stejné. Opět neskutečná záplava zpráv na Twitteru s dotazy, zda je vhodný čas na koupi nového BMW X3 nebo Audi Q5. Nebo jaký názor mám na Hyundai Veloster. Či zda je ojetý Jaguár XK dobrá koupě. A jednoduchá odpověď na všechny tyto otázky?: Absolutně nemám páru.
Především proto, že už není rok 1932. Tehdy existovaly stovky automobilek a každá chtěla přijít s něčím novým a zajímavým. Nápravy na střeše, převodovky vzhůru nohama či marmeláda místo benzínu.
Práce motoristického novináře tak byla cenná. On – tedy chtěl jsem říct i – “nebo i ona“ – i když si myslím, že to není nezbytné, si potáhl z dýmky a začal poslouchat vysvětlení inženýrů, proč právě hřídel namontoval na sloupek řízení. Poté novinář napsal dlouhý rozbor, zdali je dané řešení výhodné či nikoliv. To byly dny, kdy ještě přetáčivost vozu nebyla alfou a omegou motoristické publicistiky.
Dnes jsou rozdíly mezi BMW X3 a Audi Q5 tak minimální, že výběr vaše oblíbeného výrobce je asi takový problém, jako si vybrat tu lepší ze dvou sardinek, lepší láhev mléka. Nebo si vybrat, které ucho máte radši.
Jediný způsob, jak si z nich vybrat, či se rozhodnout, zdali si pořídit Veloster, nebo jestli je koupě ojetého Jaguáru dobrá volba, je představit si sama sebe za volantem daného vozu a přemýšlet, zdali by k vám ono auto sedělo.
Přemýšlejte o autě jako o bundě, je to vlastně podobné. Všechny mají zapínání, všechny jsou vyrobeny z bavlny a přírodních vláken, pokud tedy nežijete v US. Proto bundy, které si oblíbili němečtí moderátoři, nebudou pasovat, řekněme například Jeremymu Paxmanovi. Vypadal by v nich směšně. Vy si vybíráte bundu podle toho, jak v ní vypadáte. A stejně je to dnes i s auty.
A to mě přivádí k vozu Rolls-Royce Phantom Coupe. Jel jsem s ním ve Francii minulý týden a připadalo mi, že mi opravdu sedí. Zvláště se mi líbil interiér vyvedený v bílé barvě. Bylo to jako posezení v piánu Eltona Johna. A miloval jsem jeho slušivou modrou barvu. A obrovský výkon. A neuvěřitelný klid uvnitř auta. Opravdu jsem si myslel, že je to skvělé auto.
Ovšem za chvíli mě za volantem vystřídal Richard Hammond, který je, jak jen to podat slušně, o něco kratší než je obvyklé. A omlouvám se, ale on za volantem vypadal naprosto směšně. Jako kdybyste si představili myš, která řídí transportní letadlo Hercules. Tak směšně.
Takže je Rolls-Royce dobré nebo špatné auto? Je naprosto nemožné odpovědět na tuto otázku. Záleží to na vašich genech. Pokud jsou silné a slušné, pak ano, je to skvělé auto. Pokud jsou ovšem trochu váhavé a zaostalé, pak nikoliv, není to dobré auto.
A to mě konečně přivádí k vozu Maserati Quattroporte. Minulou noc jsem zůstal v hotelu v Saint-Tropez, a když jsem ráno z hotelu odcházel, portýr se mne zeptal, jaké auto chci přistavit. Tak jsem si zhluboka odkašlal tak hlasitě, že to šlo slyšet až v městě Menton a řekl: „Maserati, prosím“.
Nyní vím, že pro všechny ruské paničky, které se pohybovaly kolem, to znělo, jako kdybych řekl: „Humperlator“, protože pro každého pod devadesát let Maserati moc neznamená. Ale pro mě ano. Protože jsem viděl film Nedotknutelní, což je francouzský film o vztahu mezi dítětem černé pleti z ghetta, a jeho bohatého a ochrnutého aristokrata, který ho zaměstná jako opatrovníka. Je to skvělé. Podívejte se na něj, protože poté se stanou dvě věci. Bude z vás lepší člověk a budete chtít Maserati Quattroporte.
Bohužel model, který se objevil ve filmu, se dnes již nevyrábí. Je tu nová verze a jednu věc vám mohu říct rovnou. Opravdu se k vám nebude hodit, pokud žijete v Saint-Tropez. Celý den byste totiž strávili jen sklápěním a vyklápěním zrcátek – je totiž obrovské.
A jsou tady i další věci. Například design minulé generace navrhlo studio Pininfarina, zatímco pro novou generaci si Maserati nikoho nepřizvalo, takže vypadá jako…hmm, ani si nemůžu vzpomenout, jak vlastně vypadá. Není ničím výjimečné. Prostě další auto.
A stejný problém nastává i uvnitř. Je velmi prostorné, kufr je velký jako fotbalové hřiště, ale stejně jak na hřišti, zde nejsou žádné věci, které by se vám vryly do paměti. Jediné, co vám mohu říct je, že ovládací prvky jsou z Chrysleru, takže působí trochu lacině. A satelitní navigace nefunguje. Je také z Chrysleru, a jak předpokládám, býti Američanem, znamená být naprosto neobeznámen s konceptem Evropy. Takže celou dobu tráví přemýšlením, zdali je v moři nebo na pobřeží New Yorku.
Motor v mém voze byl šestiválec s dvěma turby a výkonem 404 koní a osmistupňovou převodovkou ZF. Nejedná se o nejsilnější motor, jelikož si můžete dopřát i osmiválec, o kterém Maserati tvrdí, že je nejrychlejší čtyřdveřový sedan. A opravdu je. Tedy až na Bentley, které jede o 20 km/h rychleji.
Budu naprosto upřímný. Nové Quattroporte není moc dobré auto. Řízení je divné, je z něj cítit lacinost, a design není ničím výjimečný. Audi, BMW, Jaugar i Mercedes toho nabídnou více. Konec.
Až na to, že to není konec, a to kvůli dvěma důvodům. Je tu malé tlačítko, na kterém je napsáno Sport, a když jej zmáčknete, motor začne naříkat, vrčet a výt. Je to nejopojnější zvuk, který jsem kdy u auta slyšel. Je oduševnělý a brilantní.
To vám připomene, že byl vůz obalen do podoby Chrysleru, jeho DNA stále pochází ze severní Itálie, z Modeny, země Ferrari.
Samozřejmě i Mercedes AMG či BMW M5 mají skvělý zvuk, ale ani zdaleka tak skvělý, jakým se pyšní Quattroporte. A taky nemají zdrženlivost Maserati. Německá auta jsou velmi výrazná, voní po penězích. Jsou brilantní, ale taky trochu vulgární.
Žádný fotbalista by si nikdy nekoupil Quattroporte. Ani vítěz loterie. Není to auto pro lidi, kteří chtějí jen vyvolat poprask. Je to pro velké lidi, kteří nechtějí být viděni. Znám hodně takových. Jsou to lidi, kteří jsou bohatí, ale přesto nejsou v žebříčku boháčů. Prostě jen plynou životem a nikdo jim nevěnuje pozornost.
A teď Volkswagen zrušil model Phaeton. Přitom to je právě to auto pro tyto lidi. Není nikterak výjimečné, ale sedí jím naprosto přesně.
Článek přeložen z webu topgear.com - zdroj
I vy si můžete půjčit Maserati Quattroporte
