Mercedes G-Class vs Range TDV8s
Představuji vám nový G-Wagen. Až na to, že není – ani nový a ani se nejmenuje G-Wagen. Nyní je to G-Class a přestože je tohle model třetí generace W463, nachází se teprve v rozpuku mládí. První kultovní terénní vůz od Mercedesu byl představen roku 1979 a tahle verze se objevila o deset let později. Takže je nyní 22 let stará. Nezdá se ale, že by si s tím Mercedes lámal hlavu, protože stejným způsobem jako nakládáte v Zoo nosorožce do bedny, abyste jej mohli vypustit zpět v Serengeti, Mercedes znovu představuje G ve Velké Británii. Přesně ve správný čas a za správnou cenu, aby mohlo být rovnocenným soupeřem pro nejnovější Range Rover. Dokonale promyšlené.
V dnešní době je všeobecně známo, že Range Rover je miláčkem majetné aristokracie. Automobil, který si hravě poradí s cestou přes pole rolníků Lorda Rathbona, stejně jako se silnicemi v centru Londýna. Dosud neexistoval jediný vůz, který by mohl soupeřit s jeho jedinečnými schopnostmi.
Dosud? Nemůže být pochyb, že Mercedes's G-Class je zapřísáhlým reprezentantem vozů s pohonem na všechna kola. Bitvami zocelená pevnost G-Class neoplývá klamnými představami o jeho sportovních schopnostech jako Porsche-Cayenne. A bitvami zocelený myslíme vážně. Během své kariéry zažil službu u 63 armád a Mercedes musel NATO slíbit, že bude pokračovat na vývoji G-Class, alespoň do roku 2025.
Tenhle vůz si své pruhy skutečně zaslouží a při cestě městskou džunglí vypadá zatraceně dobře. Tyhle dva vozy se o třídu liší a pokud si tím nejste jisti, zkuste snadný test: řekněte 'SUV' a dobře se na oba vozy podívejte. Vidíte? Cítíte, jak nevhodně ten termín zní? Vůbec se k nim nehodí. Ale dost škatulkování – pro účely tohoto testu budeme ignorovat to, co znamenají a zaměříme se na to, co dokáží.
A nejdříve se podíváme na jejich cenu. Za Mercedes G350 Bluetec zaplatíte v přepočtu 2 250 000 kč a za Range Rover TDV8 2 300 000 kč. Docela děsivé, co? Naštěstí k němu už nemusíte nic přikupovat, protože už standardní verze obsahuje vše od elektricky vytápěných a chlazených zadních sedadel až po jejich kožené provedení. To ale neplatí pro G-Class. Tento vůz má na sobě dřevo, rohožky, televize a litinové osvětlené dveřní prahy za 390 000 kč, jejichž celkový efekt je podobný vybavení vězení v Laura Ashley. Může to sice vylepšit celkový dojem, ale nemůže to zamaskovat fakt, že jste v cele.
Problémem je, že za těmihle lacinými tretkami vám Geländewagen stále hodně připadá jako čistě praktický vůz. V jeho novém ohozu a umělých hmotách stále vidíte nedostatek egronomické přívětivosti, ten způsob, s jakým musíte praštit s dveřmi, aby se zavřely, střešní žlábky po stranách, spodní obložení a lehkovážná šířka mezer mezi jednotlivými panely. Řekl bych, že spokojenost pasažérů a jejich pohodlí nebyly primárními cíly.
Pokud ale chcete mluvit o kabině Range Roveru, je na místě termín „luxus“. Všechno je zde podle nejnovější módy, harmonické použití materiálů, designu a technologií. Výsledkem je naprosto ohromující místo. Kabina je také mnohem prostornější – ale ne pro zavazadla, protože oba vozy mají obrovské kufry, avšak narozdíl od G-Class, ve kterém je po zúžení zadních dveří vzadu docela málo místa, zadní sedadla v Range Roveru poskytují pasažérům dostatek místa, aby si mohli protáhnout i nohy.
To možná není až tak překvapující, vzhledem k tomu, že Range Rover je podstatně větší: o celých 350mm delší a včetně bočních zrcátek o 209mm širší. Vyřaďte je z téhle rovnice a Mercedes je jen 1760mm široký a i když se to zdá na auto tohoto typu směšné, umožňuje mu to protáhnout se překvapivě malými prostory. Také výhled stojí za to. Z vašeho impozantního místa se ze shora díváte na kapotu, jejíž vzdálené rohy jsou šikovně označeny rozměrnými blinkry. Range Rover poskytuje řidiči stejnoměrně dobrý výhled, ale jednoduše mu neumožní protáhnout se stejnými prostory.
Podivné je, že tenhle obrovský dojem získáte z vašeho místa řidiče. V Range Roveru vás přivítá pěkný a drahý displej, široká centrální konzole a na vaše ruce zapůsobí obrovský volant. Trochu to ve vás vyvolá pocit, že vy sami jste hodně malí. Vzhledem k tomu, co jsem už říkal o ergonomii a designu, jsou očekávání u G-Class menší, ale docela rychle se tam začnete cítit pohodlně, můžete si pěkně natáhnout nohy a menší volant má velmi dobré umístění.
Nicméně přežití ve městě se sotva vztahuje na projíždění ulicemi a nebudeme předstírat, že G-Class může kráčet ve stopách G-Wiz. Ne v městském prostředí, tam jde o to, izolovat se od humbuku kolem – a velikost výška těchto dvou vozů tomu hodně napomáhá.
Range Rover je tak kultivovaný a nezaujatý, že pohled na vše, co se odehrává za oknem, vám připadá jako byste se dívali na televizi. A G-Wagen? No, lidé se k němu moc nepřibližují. Jestli je to jeho ďábelským vzezřením, vyvolaným dojmem armádní tvrdosti, je diskutabilní. Spíše to bude tím, že v přihlížejících vyvolává dojem, že řidič bude velmi zručný s baseballovou pálkou.
Přestože je Range Rover větší, je jeho řízení daleko snadnější. Jednoduše pootočíte řadící páku do módu D a po celou dobu vaší jízdy si ani neuvědomíte, že přeřadíte na jiný stupeň. Tohle umožní osmistupňová převodovka ZF. Ta je považována za nejlepší automatickou převodovku na světě a dokonale pasuje k nejnovějšímu 4.4-litrovému TDV8 motoru. Popravdě spolupracují tak výborně, že sotva poznáte, kde jeden končí a druhý začíná – přenos točivého momentu je přirozený a při rozjíždění naprosto bezchybný. A nemůžete ani ignorovat tu krásně plynulou jízdu. Tedy můžete, protože na ní není nic rušivého.
Tato snadnost užívání dosti kontrastuje s těžkopádnými mechanismy Mercedesu. Automatická převodovka má sice sedm stupňů, ale výběr mezi nimi je pomalejší, plus motor je mnohem ostřejší a méně dychtivý podat vám zpětnou vazbu. 3.0-litrový turbo diesel má výkon 102 koní a 153 Nm, oproti twin-turbu V8 v Range Roveru, a přestože si tohoto nedostatku síly ve městě nevšimnete, mimo něj vaší pozornosti neunikne.
G je mnohem hlučnější a hektičtější, přidejte plyn a uslyšíte nárazové burácení někde nad vaším levým ramenem, které se mísí s větrem a přichází z A-sloupků a připomíná vám, že pod levým prahem prochází výfuk. Tento hluk je ale méně rozptylující než samotná jízda. Ve městě stojí G pevně na nohou, ale po překročení městských limitů je příliš tvrdý. A to z jednoho důvodu: Mercedes se snažil o zlepšení kontroly nad vozem a to pomocí instalace silnějších pružin, které by omezily rolování a zlepšily stabilitu v zatáčkách. Pracují dobře, ale výměnou za to, že všude, kde Range Rover klidně plyne, G poskakuje a hopsá. Dobře, tak dva a půl tunový Rangey nemá rád úzké silnice a náhlé změny směru, ale jinak to umí za doprovodu vrčení motoru impozantně rozjet.
Mercedes je neopracovaný, jestliže ne přímo archaický. Než začne G zatáčet, vyžaduje řízení maximální stáčení předních kol, načež začne čumák být trochu vágní, jak se přední pneumatiky podvolí zákonům fyziky – často ještě před tím, než si kontrola stability uvědomí, co se vlastně děje. Ale i tak zrychluje takovým způsobem, že mu nečiní žádnou námahu držet krok s daleko modernějšími vozy.
Tento rozdíl je zčásti způsoben samotnou konstrukcí vozu. Britský vůz má zakázkově integrovaný podvozek, který mísí sílu tradičně vypracovaného podvozku se samonosnou karoserií – což také vysvětluje jeho vysokou váhu. Němci používají design tradičního podvozku s oddělenou kostrou vozu, která je na něm připevněná. Díky tomu je velmi pevný, je to jako plocha ke stavění – všechno to harampádí a lešení), tento design se ale netěší náklonnosti silničních vozů, díky své náchylnosti k ohýbání.
Nicméně je to silná základna, na které najdete pevnou přední i zadní nápravu, 3 stoprocentně uzamykatelné diferenciály a skříň převodovky. Jejich použití je přímočaré – zmáčknete jen knoflík na displeji, ale nejdřív musíte vědět, který máte kdy zvolit... když řídíte terénní vůz od Mercedesu, předpokládá se, že budete mít jisté znalosti.
Na druhou stranu, Range Rover může řídit i terénní nováček. Namísto nadějného mačkání knoflíků jen použijete Terrain Response systém k výběru terénu, na kterém se pohybujete a elektronika zařídí zbytek – na displeji vám ukazuje, co se děje a dokonce se vás zeptá, zda chcete tuto funkci vypnout, pokud to považujete za nezbytné.
Oba jsou to neuvěřitelné terénní vozy (skoro vůbec jsme si nemuseli hrát s nastavením pohonu na všechna kola), ale mají opravdu velmi odlišný osobní styl. Rangey po terénu volně plyne a klouže – a panovačně se vypořádá s vyjetými kolejemi, svahem, krátery, kameny, malými jezírky a vším ostatním, co není asfalt. Se vším až na bláto. To je čistě na pneumatikách, ačkoli Pirelli Scorpion Zeros mají menší říz a tah, než jejich protivníci Dunlop Winter Sports.
Kvalitní letní pneu i pro váš OFF-road do 48 hodin.
Nevyhnutelným následkem je, že se v Range Roveru začnete příliš brzo cítit sebejistě a právě když jste hluboko ponořeni v té prehistorické scenerii, vám to dojde. Uvědomíte si, jak zacházíte s tímto vozem za 2 200 000 milionu a že přestože dokáže předvést neuvěřitelné kousky, připadá vám příliš cenný a speciální na to, abyste s ním zacházeli takhle.
Kdybyste stejnou částku utratili za G-Class, pak by nepochybně bylo také velmi cenné, ale ten si razí svou cestu terénem odlišným způsobem. Abych to řekl otevřeně: G útočí. Není vychytralý ani sofistikovaný, ale je zatraceně efektivní. Vyráží proti překážkám a nikdy nemáte pocit, že by se držel zpět kvůli jeho nižšímu sociálnímu postavení nebo nižším otáčkám. G je nezadržitelně agresivní, žuchne sebou do bláta jako hroch a máte z něj pocit, jako by byl nedobytný. Díky těm silnějším pružinám to není zrovna příjemná zkušenost, ale vyvolá to ve vás spoustu pocitů, pocit opravdového kontaktu a – přesně jako při řízení Elise na silnici třídy B, máte pocit, že tenhle vůz je ve svém živlu. Nemyslím si, že v extrémních podmínkách je lepší než RR – spíše naopak, ale zdá se, že si to více užívá.
Tolik k terénnímu povyražení. G-Class jím oplývá, ale je příliš jedno-dimenzální a jednoduše nemá tu škálu možností, jakou nabízí Range Rover. Tím nechci říct, že je špatný, protože není – popravdě když nepočítám to ospalé řízení, stárnoucí 4x4 (mimochodem nejdéle sloužící osobní vůz v historii Mercedesu), je lepší než jsme očekávali – pod podmínkou, že vaše očekávání, stejně jako ta naše, byla, že charakterem a provedením je G-Class více než Range Rover blíže k titulu „Ochránce“. Je sice teprve na půl cesty, ale já osobně si myslím, že pokud dokáže Mercedes přimět lidi, aby tohle auto řídili, prodá jich více, než si myslí. Je to jeden z těch vozů, pokud je budeme hodnotit objektivně, který má velké vady a jako soupeř Range Roveru se drží s obtížemi, ale i přesto budete k jeho nakažlivé nátuře cítit sympatie. Je to opravdu pořádný, nefalšovaný, dobře vypadající a neústupný blázen, oděný v jemném lesku uctivosti. Ale i přesto v našem testu prohrál.
Verdikt
Range Rover je v každém ohledu lepší a G-Class naprosto převálcoval. Ale na té upřímnosti, kterou se Mercedes vyznačuje, je něco, co ve vás vyvolává pocit, že byste jeden chtěli. A hodně.
