Jeremy o dopravních cedulích
Na severním okruhu M40tky je dopravní cedule, která říká „Možné stříkání“. Nemám představu, kolik mohlo její zhotovení stát, ale bylo to naprosté plýtvání penězi, neboť ve slunném, teplém červnovém dni je stříkání dost dobře nemožné.
Samozřejmě, že ve vlhkém únorovém dni je stříkání velmi možné, ale proč by mělo být stříkání na tomhle místě užitečnější než kdekoliv jinde? A proč ta cedule? Během hustého deště přeci nebude ani vidět, kvůli všem těm stříkancům.
A jsou i další cedule, které mě rozčilují. Například jedna, poblíž mého bydliště, která informuje projíždějící motoristy, že by se mohli střetnout s jelenem. Ano, je to možné. Ale v dnešní době jsou jeleni všude. Tak proč dávat ceduli zrovna na tohle jedno konkrétní místo?
Padající kameny. Dobře, chápu. Ale co si s takovou informací počít? Mám zrychlit v naději, že se skrz tuto nebezpečnou oblastí dostanu tak rychle, jen to bude možné? Nebo raději zpomalit? Osobně v tom nevidím rozdíl. Když Vám na střeše přistane 20ti tunový balvan, zkazí Vám to den, ať jedete jakoukoliv rychlostí. To už by bylo lepší použít cedule ujišťující Vás o tom, že se právě nepohybujete takovým místem, kde se mohou kameny náhle rozhodnout dokázat Vám existující gravitaci.
Dalšími takovými nepotřebnými cedulemi jsou ty, informující o rychlostních limitech. To proto, že jsme vnímající bytosti a dokážeme posoudit jaká rychlost je přiměřená. Také nepotřebujeme upozornění na to, že je před námi železniční přejezd. Nepotřebujeme jej, protože je to věc, které si dost dobře všimnete sami. Stejné je to s kruhovými objezdy, zatáčkami a dalšími záležitostmi, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Ale na územní správě a ředitelství dálnic prostě nemůžou těmi svými tupými hlavami pochopit to, že nepotřebujeme ceduli oznamující každou prkotinu… to je ten důvod proč jsem nedávno viděl jednu oznamující že „cedule není v provozu“.
K vidění jsou také cedule oznamující, že před vámi je “Nový povrch vozovky“, která tam stojí už deset let. Tak dlouho dokud není výhled na ni zablokován cedulemi říkající chodcům, na kterou stranu se rozhlédnout, kdy zde můžete parkovat, kde nesmíte stát a jak je pruh uzavřen aby nedocházelo k zácpám. Je to povýšené, je to nenávistné a hlavně je to šílené.
Navíc je to nechutně drahé, neboť aby ukázali, jak jsou ekologičtí, nakupují cedule, které svítí dík větrným elektrárnám a solárním panelům. Cena každé se vyšplhá nad 10 tisíc, a to všechno proto, abyste se dozvěděli, že brzy vjedete do přístavu.
Jediné cedule, které ve skutečnosti potřebujeme, jsou ty, říkající nám kam která cesta vede. A informační cedule na dálnici, ale ty jen teoreticky.
Teoreticky to dává smysl, být informován o podmínkách na silnici pře sebou. Kolikrát se při vjezdu do Londýna rozhoduji, jestli použít M4ku nebo M40tku a je zábavné mít programovatelnou, žárovičkovou ceduli informující o zácpách nebo zdrženích.
Naneštěstí, když není zrovna dopravní problém, informují tyto cedule o nebetyčných blbostech, jako například za jak dlouho se dostanete k nejbližší křižovatce.
Jak může někdo, kdo sedí v operačním středisku, tohleto vědět. Čas potřebný k tomu abyste se dostali na další křižovatku se odvíjí od toho, zda řídíte Ferrari 458 nebo postarší dodávku. To už by cedule mohly stejně dobře informovat o tom, jak dlouho ještě budete žít.
A je to ještě horší, neboť v místech požárních zásahů cedule vybízejí řidiče, aby byly extra opatrní. Už však neříkají, kdy tento zásah končí, aby jste mohli zase pokračovat ve své zběsilé jízdě. V období vánoc nás zase cedule nabádaly k tomu, abychom za volant nesedali pod vlivem alkoholu. Teď to však už neříkají, takže je jasné že už můžeme.
Nejnovější výmysl je informovat řidiče pomocí cedulí o počasí. Právě včera sem viděl jednu, která varovala, že „Zítra se předpokládá sněžení“. No a co? Vždyť v zemi tak malé, jako Británie, i ten nejhorší řidič v nejpomalejším autě svou cestu dokončí dříve než zítra.
A další cedule, kterou jsem viděl dnes ráno. Říkala, „Připravili jste své auto na zimu?“. Ne. Věřím, že to udělal Mercedes, předtím než jsem ho koupil. Ale aspoň jsem díky tomuto vzkazu začal přemýšlet. Protože jestli se tyhle cedule dají používat i za času, kdy není žádný silniční problém, určitě můžou vládní agentury přijít s něčím lepším než předpovědí počasí a odpočtem času k nejbližší křižovatce.
Mohli by nás třeba informovat o tom, kterou zemi Francie ten den napadla, o pohybech na akciových trzích nebo o tom která skladba je dnešní číslo jedna. Nebo, jelikož dálnice umí být poměrně ponuré místo, bychom mohli být tázáni na to, jak se nám daří v životě, nebo zda jsme opravdu šťastní.
Pokud to zní moc hlubokomyslně, mohli bychom zvážit možnost vytvoření něčeho jako je národní kvíz. Když vejdete na dálnici, jste tázáni na hlavní město Portugalska. Při odjezdu se Vám pak dostane správné odpovědi.
Dokonce by přitom mohly být vzaty v úvahu regionální rozdíly. Lidé na M8ce by měli otázku o Rabbiem Burnsovi (Skotská národní básník) zatímco lidé na M4ce by mohli mít otázku o procesorech Pentium.
A co třeba vtipy? Teď konečně dostáváme na můj píseček. Místo informací o zásazích nebo poučování o bezpečnostních pravidlech, proč lidi trochu nepobavit? Co takhle ukázat pár Mattových komiksů z The Daily Telegraph. Nebo o prázdninách nějaké vtipy o čůrání a kakání pro děti.
A tady se dostáváme k jádru pudla. Vláda používá své naleštěné cedule k tomu, abychom jezdili pomalu, seděli rovně a nežvýkali žvýkačky. Vláda vidí sama sebe jako našeho morálního strážce, a při tolika morálních otázkách není žádné místo pro smích. Kolik vtipů je například v bibli? Žádný. Je to kniha, strana za stranou plná nezajímavých instrukcí o tom proč je špatné krást, hrát si se sebou nebo toužit po volu jiného muže.
Takže já navrhuji, abychom sebrali práci řízení silničních cedulí těm evidentně posedlým stoupencům pana Camerona a dali ji do rukou komikům. Jeden týden třeba Jacka Whitehalla, druhý zas Michaela McIntyreho a v noci, až budou děti spát, může přijít na řadu Jimmy Carr.
Samozřejmě že budeme dále informovat o nehodách a zácpách na silnicích před Vámi, ale v období klidu, budou zaměstnány mozky těch nejlepších komiků, aby vás pobavily svými hádankami a vtipy.
Myslím, že by to byl od dob gladiátorských sandálů a mečů starého Říma první příklad toho, že vláda udělala něco pro to, aby byly lidé šťastnější. A myslím, že by se nám to všem líbilo.
Článek přeložen z oficiálního webu TopGear, www.topgear.com
