Clarkson o levných autech

Clarkson o levných autech

Mimořádně levné Tata Nano je momentálně mnohými  lidmi vyzdvihováno jako největší pokrok od Fordu T. Takže, pokud mají pravdu, je důležitější, než Brouk. Důležitější, než Mini. Důležitější, než přistání člověka na Měsíci. A překvapivě, taky důležitější než vynález Sky +.

Nemyslím si ale, že mají pravdu, protože jediná věc, která na něm vyčnívá, je jeho nízká, opravdu nízká cena. Perfektní. Ale i já bych uměl udělat levné auto,  kdybych ho vyráběl v továrně z proutí a bláta, platil dělníkům rýží a motivoval je k dvacetihodinovým směnám bičem a prskáním ohně.

Obzvlášť, pokud by to auto nemuselo odpovídat žádným bezpečnostním požadavkům, které dělají jiná auta tak drahými. Podívejte se na to takhle - Nano,  na domácí půdě, stojí  52 000 Kč, což, uznávám, je působivé. Ale model, který seženeme v Evropě, bude stát 140 000 Kč. A nezlobte se, ale 140 tisíc za auto bez kufru, bez rychlosti, se třemi maticemi na kole a s tankovací nádrží pod sedadlem spolujezdce? To není Sky+. To není ani laser disk.

Je to jenom auto. Lidé, kteří ho testovali tvrdí, že je mnohem lepší než moped, který většina lidí v této oblasti řídí. Mnohem lepší než moped? Dejte mi chvilku…to je jako tvrdit, že syfilis je lepší, než AIDS.

Samozřejmě - doufám, že spousta Indů si Nano koupí. Zčásti proto, že chci, aby Tata vydělala spoustu peněz, které pak vrazí do větší nabídky přeplňovaných Jagů. A zčásti proto, že jeho úspěch naštve všechny ty eko-šílence, kteří jsou rádi, když jsou lidé chudí a utiskovaní. To já rád nemám, což je hlavní důvod, proč chci, aby mělo Nano úspěch. Chci, aby rozpohybovalo všechno v jihovýchodní Asii. Je správné a vhodné, aby byl Johnny Cong schopen dovolit si vlastnit auto.

Ale tady, v Británii? Ne, díky. Protože to, co dostaneme, je nástroj a k němu krabice nářadí. Máte snad Curry stereo systém? Nebo televizi Daewoo? Ne, protože i když jou tyhle věci levné, nejsou opravdu výhodné. Jestli chcete fazole na toust, otevřete si Heinz.

A stejný příběh je i s auty.

Protože to, co kupujete s úplně novým levným autem, je vůně a nejnovější SPZ, jen abyste zapůsobili na sousedy – kteří stejně nebudou ohromeni, protože skoro nikdo neví, co těmi 57kami a 08kami chceme říct. Takže zůstává jenom ta vůně. A té můžete dosáhnout i koupí ojetiny a leštěnky.

Obvykle bych vám jako ojetinu doporučil Alfu, protože jak jsme několikrát řekli, nejste motorový nadšenec, dokud jednu nevlastníte. S Alfou dostanete sluneční paprsky. Ale pak neodvratně dostanete i bouřku. A já raději budu mít ji, než věčnost Tupperwarowa odstínu šedé, který příchází jako standard každé hromady Toyot, Kií a Nissanů za rozumnou cenu.

Avšak tentokrát vám nedoporučím Alfu. Chystám se vám doporučit něco absurdnějšího: Lancii.

Vím, že pro mnoho mladších čtenářů je Lancia prostě jedním z dalších aut, které můžete řídit v rally arkádě Sega. Ale nebyl to vždycky jen shluk pixelů jaký znáte. Byla to třeba Delta Integrale. Žila ve skutečném světě, měla pohon na všechny čtyři kola, turbo velikosti Sicílie a výkon tak velký, jako uši Micheala Winnera. A hádejte co…? Rychlý pohled do internetového autobazaru odhalí, že ji dneska můžete koupit za méně, než Nano.

Jestli nemáte chuť na auto s řízením na levé straně – já jsem kvůli tomu měl Escort Cosworth – tak nezoufejte, protože tohle prostě byla poslední skvělá Lancia. Vracet se dál do minulosti je jako lézt po čtyřech po poli plném naolejovaných lesbiček. Za deset minut budete lapat po dechu z představ, co by se mohlo stát.

Třeba  Fulvia HF, HPE VX, Beta kupé, stejné auto, které jsem použil při speciálu napříč Botswanou – Thema 8:32 s motorem Ferrari, a možná nejlepší ze všech - Monte Carlo s motorem uprostřed. Bylo s tvídovými sedadly, plátěnou targa střechou, motorem loženým napříč a bez brzd.

Ne, to není fér. Dřívější modely měly brzdy, ale ty přední se byly schopny zablokovat  bez varování, což způsobilo, že se auto vrylo do stromu a zabilo všechny vevnitř. Velmi zřídka bylo Monte Carlo sebráno dealerům a předáno zpět k rýsovacím prknům, aby se za rok vrátilo s vyřešeným problémem.

Vlastně, ne. Všechno, co během té doby udělali, byla spousta obědů. A pak vyměnili servo. To znamenalo, že přední kola už se víckrát nezablokovaly, dokonce ani nezpomalily, pokud jste neměli ocelové stehno a nebyli dost schopni prorvat brzdový pedál podlahou. Vetšina lidí to nezvládla, takže nakonec  trefila strom a zemřela. Pokud ovšem nejdřív auto neodrezlo pryč. Což obvykle dělalo, pokud pršelo. Nebo bylo sucho. Nebo horko. Nebo chladno.

Tohle byla druhá stránka Lancií. Byly nádherné na pohled a úžasné k řízení…někdy. Ale aby se snížila cena, byly vyráběny z komunistického železa, které bylo tak tenké, že jste skrz přední spoiler mohli vidět motor. Slyšel jsem, že prý bylo možné vidět písty jezdit nahoru a dolů, ale osobně jsem to nikdy neviděl. Pravděpodobně kvůli nějakému katastrofickému elektrickému selhání, způsobeném člověkem, který byl zaměstnán, aby udělal elektrické rozvody, ale místo toho se rozhodl, že radši půjde na oběd.

Nenechte se mýlit. Lancie byly víc zamotané, než slucháta i-Podu a nepříjemnější, než  Robert Mugabe. V každé jednotlivé věci je moderní Nano lepší, jak se rozkřiklo. Ale to, že se to rozkřiklo, je jenom jedna věc, kterou musí auto mít, aby si získalo cestu k mému srdci.

Auto musí být pěkné, což Nano není. Musí mít duši, což Nano nemá. Musí vás vzrušit, i když jsou tři ráno, vy jste v posteli a ono je odstavené na krajnici M42, kde jste ho nechali v oblaku kouře. Zaručuju vám, že Nano tohle nedokáže.

Nikdy nebudete, to vás ujišťuju, mít výmluvu, proč se vrátit zpátky do města, zatímco kdybyste měli Lancii, schválně byste zapomněli na psí suchary, abyste se mohli otočit a jet zpátky. Byli byste jako lidské jo-jo.

Rozhodl jsem se, že musím mít Lancii. Rozhodl jsem se tak, protože jestli něco, tak jsou rozhodně extrémnější, než Alfy. Alfa, pokud chcete, je jako porno v hotelovém pokoji. Lancia je druh zboží, které najdete na samém okraji internetu.

Už jsem se i rozhodl, který model musím mít. Je to Stratos, první auto navržené speciálně pro Rally. Bylo jich vyrobeno jenom 492, měly motor z Dina, což bylo skoro Ferrari a bylo upraveno Marcellem Gandinim, člověkem zodpovědným za Countach, Diablo, Alfa Montreal, Maserati Khamsin, Bugatti EB110 a De Tomaso Pantera. Je to jako kdyby se užíral touhou vymyslet nejlepší superauto. A já vím, co jeho touhu naplnilo. V roce 1972 vymyslel Stratos a nemohl se tomu už ničím vyrovnat.

A tady skončíme. S jednoduchým postřehem – Gandini nenavrhnul Tata Nano. Doposud můžu říct, že tak neučinil nikdo.

Napiš co si myslíš

Komentáře

Sledujte nás na Facebooku!

Buďte s námi stále v kontaktu!
Sledujte co je nového v Top Gear a Grand Tour!